(a konečně začala žít jako člověk, ne jako kontrolorka kvality ve fabrice).
Přiznejme si to na rovinu.
Perfekcionismus je takový ten kamarád, který ti slibuje, že ti pomůže a místo toho tě psychicky uškrtí šňůrou od notebooku.
Chceš napsat e-mail → přepisuješ ho 47 minut, protože možná tam to jedno slovo před vypadalo drze.
Chceš začít cvičit → ale nemáš matching legíny, takže radši necvičíš vůbec, protože co kdyby tě někdo viděl nesladěnou?
Chceš rozjet projekt → ale zatím sis „neudělala rešerši“, takže už půl roku sedíš a čekáš na znamení od vesmíru (který se viditelně baví tím, jak dlouho to vydržíš).
Vítej v klubu Perfekcionistek.
Vstupné: vlastní nervový systém.
Perfekcionismus není o kvalitě. Je to o strachu.
Jo, čteš správně.
To tvoje věčné „až to doladím… až to dopiluju… ještě maličkost…“
= není tvoje oddanost kvalitě
= je to tvoje oddanost vlastní úzkosti.
Perfekcionismus je převlečený strach:
– ze selhání
– z kritiky
– že někdo řekne: „Hmm, ona není tak dobrá, jak jsem myslel/a.“
A nejhorší je, že to není jen psychické trápení. Perfekcionismus je nejhorší time management na světě.
Proč ti perfekcionismus krade čas, energii a radost:
1) Pálíš 80 % energie na posledních 5 % detailů
A víš co? Nikdo si jich nevšimne.
Nik-do.
2) Paralyzuje tě prokrastinací
Máš laťku tak vysoko, že by ji nepřeskočil ani profesionální skokan. A tak tvůj mozek řekne:
„Dík, ale tohle fakt dělat nebudu.“ A odchází k Netflixu.
3) Krade ti radost z dokončení
Ať dokončíš cokoliv, tvůj mozek: „Hmm, ale tady… tady je tahle mikroskopická chybička, pojď si to zkazit.“
Dobře. A teď jak z toho ven? Tady je nová mantra: „Dostatečně dobré je nové dokonalé.“ A než se ti sevře žaludek – ne, nejde o to být ledabylá. Jde o to být strategická.
1) Nejprve se zeptej: Fakt jde o život?
Drsná pravda:
90 % věcí, které řešíme, vůbec nepotřebuje být na 100 %.
Chirurgie? Ano, prosím, tam chci 100 %.
Daňové přiznání? Ideálně taky 100 %.
Ale blogový článek, oběd, stories na Instagramu, e-mail?
80 % stačí. A svět se nezhroutí.
2) Nastav si limit. Perfekcionismus totiž miluje nekonečno.
Změň:
„Budu to dělat, dokud to nebude dokonalé.“
na „Mám 15 minut. Hotovo je po 15 minutách. Tečka.“
A teď přijde magie: Pod tlakem času najednou začneš vidět, co je důležité a co je jen kosmetická blbost, která nehraje roli.
3) Začni ošklivě. Fakt. Tzv. „Shitty first draft“
Nejtěžší část? Začít.
Tak začni blbě. První verze může být jak z psacího stroje v 90. letech. Chaotická. Kostrbatá. Bez ladu a skladu.
Ale existuje. A existující verzi vždycky vylepšíš. Neexistující? Nikdy.
Co získáš potom? (A proč už se nikdy nevrátíš ke starému režimu):
Obrovský příval energie, protože nebudeš vypalovat mozkové buňky na nesmyslech.
Více hotových projektů, protože začneš.
Více sebevědomí, protože uvidíš výsledky, ne jen stres.
Klid, protože si dovolíš být člověk – ne robot na výkon.
A upřímně? Nikdo se nikdy nezeptal, jestli tvůj e-mail byl dokonalý. Všichni se ptají, jestli dorazil.
Přidej se ke mně na HeroHero / Life Talks. Najdeš tam pokračování, hlubší témata, journaling otázky, humor i upřímnost, kterou sem nepíšu.
Jestli potřebuješ inspiraci, jak mít víc radosti, lehkosti a sebevědomí, mrkni na moji knihu Jak být šťastnější. Najdeš ji na mém webu ZDE a věř mi, že ti změní víc než jen večery.
Linda
